Kronika
Vzpomínky: Výměnný pobyt v Irsku
12.11.2024Od středy 2. 10. 2024 do pondělí 7. 10. se vybraná hrst studentů ze sexty zúčastnila výměnného programu s irskou školou Ramsgrange Community School.
Naštěstí to pro nás nebylo první shledání s našimi hostiteli, které jsme poznali již na jaře tohoto roku , takže jsme se nemuseli bát úplně nového kolektivu.
Ve středu velmi brzy ráno jsme měli sraz na Dobříši u Modré kočky. Po náročném dni, stráveném buď na cestách nebo na letišti v Amsterdamu, kde jsme přestupovali, jsme se konečně dopravili na cílové místo a rozdělili jsme se k hostitelským rodinám. Program následujících tří dnů jsme měli uspořádaný jako pestrý “puget” aktivit, od ochutnávky tamních vyučovacích hodin přes lekce tanců až po návštěvu nejstaršího, stále funkčního majáku na světě a výletu do historického města Kilkenny.
Pilní Irové se nám věnovali i ve svém volném čase a naše dny vyplnili i neoficiálním programem, který následoval po tom oficiálním. Toho se zúčastnila většina přítomných studentů. Zažili jsme tedy i aktivity, jako irský bowling nebo četné, skromné party roztroušené po několika bydlištích.
Po naší rozlučce s tamními studenty však náš výlet po Irsku neskončil, neboť naše kroky (lépe řečeno autobusová stopa) vedly do Dublinu, hlavního města Irské republiky. Tam jsme si prošli některé památky a následně byli ubytováni v jednom z nejluxusnějších hotelů, které se nacházely snad v celém Dublinu.
Je nutné kvitovat s povděkem nesmírně obrovský díl práce, jenž poskytly paní profesorky Coufalová a Valentová ve spolupráci s irskými studenty a jejich rodinami. Bez nich bychom se totiž nemohli bavit o tak krásném výletu a co víc, ani o vzniku mnoha nových přátelství, jež nám snad vydrží dlouho do budoucnosti.
Jakub Kuchařík, student sexty
Můj výměnný pobyt v Irsku byl pro mě super zážitek a něco, co si budu pamatovat asi celý život. Už samotná představa, že budu bydlet na farmě s osmi koni, osly, psy a ovcemi, mě dost nadchla. Nejsem zvyklá na takový život, takže pro mě to bylo něco úplně nového a myslím, že to byla jedna z těch věcí, které ten pobyt udělaly výjimečným. Kromě života na farmě jsme samozřejmě společně se spolužáky navštěvovali místní školu, což byl další zajímavý zážitek. Naše škola v Irsku byla jiná než ta, na kterou jsme zvyklí doma. Měli jsme možnost poznat irské vzdělávací prostředí a způsob výuky. Každý den jsme měli ve škole i snídani, což bylo pro mě trochu překvapení. Bylo to super, protože nám to hodně usnadnilo rána. Všude byly různé motivační nápisy a plakáty, které měly za cíl podpořit studenty a vytvořit pozitivní atmosféru. Já osobně jsem měla možnost se zúčastnit hodiny farmaření, angličtiny a biologie. Během pobytu jsme taky podnikali různé výlety a prozkoumávali krásy Irska. Nejvíce mě zaujala návštěva Hook Lighthouse. Večery jsme trávili společně s českými a irskými studenty. Byli jsme na bowlingu, hráli deskovky a užívali společně strávené chvíle. A jestli bych to doporučila? Určitě! Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych podobný výměnný pobyt doporučila, neváhala bych ani minutu. Byl to jeden z těch zážitků, které vás nějakým způsobem posunou. Zlepšila jsem si svou angličtinu, poznala jsem nový způsob života, novou kulturu a našla si nové přátele. Jsem moc vděčná, že jsem něco takového mohla zažít.
Anna
Naše cesta do Irska byla něčím, co si budu dlouho pamatovat. Byla to příležitost nahlédnout do světa, který je v mnoha ohledech odlišný od toho našeho. Irové nás vřele přivítali a jejich laskavost a pohostinnost nás provázela po celou dobu pobytu.
Irsko nás okouzlilo svými kopci pokrytými sytě zelenou měkkou trávou, která připomínala přírodní koberec. Některé výhledy mi připadaly spíše jako vystřižené z pohádek.
Škola, kterou jsme navštívili, se lišila od té naší, a to jak v přístupu k výuce, tak v atmosféře mezi studenty. Bylo zajímavé vidět, jaké metody k učení využívají a jak takový školní den vlastně vypadá. Navíc jsme měli příležitost vyzkoušet si nové věci jako například tradiční irské sporty nebo tance. Mně osobně více vyhovuje klasický systém české školy, ale věřím, že i tento si své příznivce najde.
Tuto akci bych vřele doporučil i dalším studentům, protože je to nezapomenutelná zkušenost plná krásných zážitků a nových přátelství.
Michal
I když jsme v Irsku byli jen několik dní, stihli jsme mnoho různých věcí a udělali si mnoho nových zážitků. Od výletu na maják s krásnými útesy a měkkou trávou, přes učení se irských tanců, kde jsme rozhodně jako čeští studenti nebyli jediní, kdo kroky ne zcela chápal, a hry hurlingu (irského národního sportu), až po poznávání školy, která se od naší nelišila nejen vzhledem, ale i výukou či jídlem, nebo tím, že všichni místní studenti nosí školní uniformy. Také bych chtěla moc poděkovat rodinám, které nás tak ochotně ubytovaly, a zejména irským studentům, kteří nám vše ukázali a těch pár dnů jsme si s nimi naplno užili. Věřím, že to není naposledy, co je a jejich rodiny vidíme, a těším se, až se s nimi zase potkáme, tentokrát třeba zase v České republice.
Lída
Irsko pro mě bylo skvělou zkušeností. Už na cestě autobusem do našich rodin mě příjemně překvapila irská krajina. Hezká zelená dlouhá tráva, krávy pasoucí se na polích atd. Ve škole mě překvapilo, že si studenti už třeba i v našem věku sestavují svůj rozvrh. Aktivity ve škole pro nás připravené mě dost pobavily především ty sportovní. Jeden kulturní rozdíl mě trošku zabolel, lidé jsou tam zvyklí mít k obědu třeba jen sendvič nebo malou houstičku a pak jako hlavní jídlo dne až večeři. Alespoň z mé zkušenosti jsem si tak jako povšiml, že moc nedbají na pestrou stravu. Jeden z mých největších zážitků byly překvapivě prostě vlny. Jednou večer jsme zajeli do vesničky u pobřeží a ty, alespoň pro mě obrovské, vlny, které tam naráželi do stěn mi připadaly jako z nějakého filmu. V paměti my také utkvěla vyhlídka z majáku na fascinující pobřeží nebo třeba procházka městečkem Kilkenny. Tuto zkušenost bych doporučil asi každému a jsem moc rád, že jsem se něčeho takového mohl zúčastnit.
Adam
Z mého pohledu jsme si všichni výměnný pobyt v Irsku moc užili. Kolektiv byl skvělý a program dobře vyvážený (zažili jsme hodně a zároveň to nebylo unavující). Největší krize byla první den, když jsem ve výsledku byla vzhůru 21 hodin v kuse. Když se to spojí s nachlazením, není to úplně nejlepší. Naštěstí jsem potom všechno docela dospala, takže jsem byla v pohodě. Většinu večerů jsme strávili ve větších skupinách (buď u někoho doma nebo jsme byli i na bowlingu). Dokonce jsem se i skamarádila s pár Irkami. Nepřišlo mi, že by někdo vyloženě neseděl do kolektivu a všichni jsme se mezi sebou docela bavili.
Irsko má i odlišnou kulturu. Kromě ježdění vlevo, netřídění odpadu, nošení uniforem ve školách, jezení více mastných jídel jsou to také sporty. Mohli jsme si zkusit irský fotbal a za mě to připomíná fotbal smíchaný s volejbalem a házenou. Vyzkoušeli jsme si taky práci s hurlingovou pálkou a musím uznat, že je to docela fuška. Nejlepší byl výlet na maják na pobřeží. Sice tam dost foukalo, ale měli tam aspoň hodně měkkou trávu a velké vlny. Obecně mi Irsko přišlo více zeleno šedivé. Mají spíše kamenné domky a rozsáhlé louky a pastviny, takže to tam vypadá jak na velké vesnici, ale atmosféra je skvělá.
Určitě bych ráda vzkázala, že pokud máte možnost se podobné výměny zúčastnit, jděte do toho. Je to úžasná zkušenost a určitě si to užijete.
Hanka
Nejdřív jsem tam vůbec nechtěla a doufala jsem, že onemocním a nebudu moct jet. To se naštěstí nestalo, a tak jsem se uklidňovala myšlenkou, že alespoň poletím s většinou své třídy letadlem, což je tak trochu zážitek na celý život. Když se na to dívám zpětně, bylo vážně super s nimi tím letadlem letět a trávit několik hodin na letišti, ale bylo to to nejmenší, co se za celý týden událo. Ráda bych zmínila nějaké zážitky. Například když jsem šla do vyučovacích hodin třídy, do které chodila dívka, která mě hostila, a i se do výuky sama zapojila.
Kromě programu zajištěného učitelkami jsme spolu odpoledne trávili čas. Například první den jsme s nimi po skončení programu šli k jednomu z nich domů. Jiný večer jsme zase strávili na bowlingu a pak nám ukázali město Wexford.
Jak jsem již výše zmínila, hodně jsem si to užila a je mi líto, že jsme museli odjet tak brzo. Rozhodně plánuji za nimi ještě někdy přijet a doufám, že to bude co nejdřív. Nebo alespoň aby někdo z nich přijel sem.
Adéla H.
Výměnný pobyt s irskými studenty byl velice obohacující a skvělý zážitek. Moc jsme si to užili jak v době, kdy Irové přijeli za námi do Česka, tak i říjnový týden, kdy jsme na oplátku navštívili my je. Seznámil jsem se s mnoha zajímavými lidmi a vytvořil přátelství, která, doufám, potrvají ještě mnoho dalších měsíců a let. Musím říct, že drtivá většina lidí, které jsem měl šanci díky výměnnému programu potkat, byla velmi přátelská, slušná a vytvořil jsem si s nimi mnoho nezapomenutelných vzpomínek, na které budu už asi navždy velice rád vzpomínat. Musím také zmínit kulturu Irska, která je, dle mého názoru, velmi odlišná od té naší. Například ohledně stravování, tak v Irsku je obvyklá velká snídaně, hodně malý oběd a velká večeře, což bylo pro mě velmi neobvyklé, občas až nepříjemné, protože jsem zvyklý většinou nesnídat a poté si dát hutný oběd.
Jakub J.
Návštěva Irska byla za mě jedna z nejlepších školních akcí, kterých jsem se kdy zúčastnila. Vycestování do jiné země je samozřejmě strašidelné, ale pokud cestujete společně s učiteli a spolužáky, tak to není vůbec zlé. I přesto, že se Irsko nachází relativně blízko, jsme se potkali s rozdíly v našem každodenním životě. Například se doma chodí ve venkovní obuvi a je zcela normální, zajít si do benzínky pouze v ponožkách.
Společně s mou hostitelkou Lauren i její maminkou jsme se neskutečně nasmály a i přes poměrně striktní režim, který v jejich škole vedou, jsme si náš čas vskutku užily. Snažily se mi ukázat co nejvíc irské kultury, co mohly a obě byly neskutečně milé a vstřícné. S Lauren jsme si dosti sedly a nejeden večer byl stráven smíchem a dlouhým povídáním o všem možném. Vůbec návštěvy Irska nelituji a budu na ni vzpomínat s úsměvem na tváři.
Pokud přemýšlíte o nějakém takovém vycestování, tak neváhejte. Je sice možné, že si se svým hostem nesednete, ale i tak to za to skutečně stojí.
Šárka
No, kde začít? Zkusím to tedy pěkně popořádku. Nejprve jsme letěli přes Amsterdam (kde, jak jsme důkladně ozkoušeli, je velmi jednoduché se na letišti ztratit) a poté jsme si to z Dublinu razili poměrně luxusním autobusem (na rozdíl od klikatých irských cest) na jih Irska - do Ramsgrange, kde se nachází naše partnerská škola. Tam jsme zažili i několik vyučovacích hodin - já jsem byla na pomyslném lepším učňáku a musím říct, že pro studenta gymnázia byl i tohle opravdu zážitek. Ale zase co, vynikali jsme tak, jak nikdy. Jiné dny jsme se vypravili na výlet - např. na nejstarší maják Evropy. To jsme ke svačině dostali sandwich plněný kuřecím masem v indické majonéze - ten bylo ještě dobré, ale pak na nás vytáhli toast s majonézou plněný chipsy. To už jsme radši, s výmluvou že jsme přejedení, odmítli. Při tom všem jsme měli plno diskusí, a to i s některými málomluvnými Iry a dozvěděli se třeba, jak funguje u nich maturita nebo že hodně závisí na dopravě autem (všechno se nachází daleko od sebe a veřejná doprava není tak rozšířená jako u nás).
Prostě to byla jedna z těch zkušeností, na které se nezapomíná. Samozřejmě, bylo tam i několik náročných momentů (kdo někdy slyšel silný irský přízvuk v kombinaci s hovorovou angličtinou nebo staré známé irské počasí, tak asi tuší), ale zato ty ostatní byly o to lepší. I přes to, jak krátké to bylo, mě to posunulo v mnoha směrech (a to jak osobnostně, tak znalostně) a za to jsem velmi vděčná… Děkuji moc, jak našim učitelům a škole, tak i partnerské škole a jejich učitelům, za tyto zážitky a prosím, aby v tom pokračovali i nadále. Je to fajn!
Lea
Výměnný pobyt v Irsku je pro mě jeden velký zážitek skládající se z menších. Cestování se spolužáky je velká zábava, pobíhání po letišti a pojídání fastfoodu prostě nezklame. Den přistání v Irsku jsem se projel malým trajektem a pojedl další lahodný fast food. Celkově jezení fast foodu je zde velmi oblíbená forma stravování.
Moc se mi líbily pláže a procházky po nich. Jsou tam hezké hrady a majáky, krajina okolo za to též stojí. Program byl dobře vymyšlený ať už ten školní tak i ten po škole. Nejvíce mě zde zaujala velikost školy. Chození v botech v domě mi přišlo lehce nehezké, ale zvládnutelné. Doma se mi líbilo, že rodina ráda hraje deskové hry. Irští přátelé jsou vtipní, sociální lidé. Doufám, že ještě někdy potkám své irské kamarády. Pokud máte možnost zúčastnit se podobného výměnného projektu, stoprocentně vám doporučuji využít, budete mít přátele a zážitky na celý život.
Marian
Na našem výměnném pobytu se toho stalo hodně, převážně hodně pěkných a nezapomenutelných momentů. Jediné co nám nepřálo bylo tak počasí, ale i to šlo přetrpět. Školní systém školy, ve které jsme měli možnost strávit pár hodin, byl kompletně jiný, než na který jsme v Česku zvyklí. Měli tam hodně tříd a taky nosili uniformy, což je zvláštní, když vezmeme fakt, že se snaží odtrhnout od britských zvyků a pořádků, alespoň toho jsem si teda všiml u rodiny, ve které jsem pár dní byl. Též mi připadá, že nemají moc volného času, normálně mívají školu až do 4 a následně cca 2 hodiny samostudia. Začínají až těsně před 9 a většina z nich bydlí daleko od sebe. Jejich strava je docela chutná, avšak docela nezdravá, dokázal bych si ale představit strávit tam nějakou delší dobu. Jeden z mých oblíbených zážitků byl rozhodně bowling, na který jsme se společně vypravili a následná procházka městem Wexford, ve kterým jsem dokonce i bydlel.
Akce mi přinesla hlavně obohacení, co se týče jejich kultury a zvyků, které jsou docela rozdílné, než na které jsme zvyklí. Obecně velice doporučuji navštívit tento stát, je to vskutku nádherná krajina se spoustou pěkných míst.
Martin
Být účastníkem meziškolního výměnného pobytu v Irsku byla opravdu výhra. A nemyslím kvůli tomu, že jsem nemusel chodit do školy, ale proto, že jsem poznal opravdu velice zajímavou irskou kulturu, moc milou, slušnou a zábavnou skupinu nových lidí, zdokonalil jsem svoji angličtinu, poznal jaké to je přijít do úplně cizího prostředí a muset se ve velmi krátkém čase přizpůsobit a mnoho dalších věcí. Měl jsem to štěstí, že jsem bydlel u velmi milé rodiny Jenkinsových, kteří mě přivítali s otevřenou náručí, hlavně s tátou mého irského kamaráda jsme si opravdu sedli. Myslím si, že akorát program mohl být trochu lépe zorganizovaný, jelikož jsme vždy skončili již okolo 16:00 až 16:30 a nebylo pak moc věcí na práci. Naštěstí, ale naši irští kamarádi byli proaktivní a vždy něco hezkého a zábavného vymysleli. Obecně bych tuto akci ohodnotil jako velmi pozitivní.
Kryštof
Můj týden v Irsku byl rozhodně velmi překvapující. Ať už to byly irské tance, jídlo nebo škola, pro mě to všechno byly nové zkušenosti, které ne vždy byly příjemné, ale jsem ráda, že je mám.
Jeden z nejlepších zážitků byla určitě tráva, která obklopovala maják Hook. Samozřejmě, že i sám maják, jeden z nejstarších na světě, byl majestátní, ale tráva kolem něj si podle mě zaslouží medaili a velký potlesk. Za zmínku určitě stojí i roztomilé chlupaté ovečky a strakaté krávy, které mi vždy zlepšily den, když jsem je viděla. Nesmím ale zapomenout ani na malebné ulice Dublinu, kterými se v pozdních hodinách prolévala světla všech různých barev, a kde se z barů a restaurací ozývala příjemná hudba.
Na druhou, už ne tak příjemnou, stranu tu máme hodinu irských tanců. Já osobně mám tanec moc ráda, ale opravdu jsem nedokázala pochopit, jak mám provést pohyby, které se po mně chtěli a byla jsem většinu času ztracená. Alespoň teď vím, že i když to vypadá jednoduše, tak to jednoduché opravdu není a mám velký respekt pro irské tanečníky.
Nakonec bych chtěla moc poděkovat paním profesorkám Coufalové a Valentové, že se o nás tak hezky staraly, a že to pro nás celé zorganizovaly. Moc děkuji!
Nina
Do tohoto programu jsem se přihlásila s naprostou nevědomostí, bez jakýchkoliv očekávání a jen s přáním, ať si tento výlet s mými kamarády užiji. Což se samozřejmě vyplnilo! Procestovali jsme společně kousek Irska, navštívili nejstarší maják světa, kochali se krásou místních útesů, prošli si centra významných měst a hlavně se nezapomněli při tom všem bavit. Mimo tuto moji partu přátel jsem však poznala i plno nových lidí, Irů, poznala místní kulturu a mohla nahlédnout do života rodin našich irských vrstevníků. A myslím že právě tato skutečnost přidává celému našemu výletu na hodnotě a nám všem poskytuje zážitek mnohem větší a obohacující než jen pouhé, i když velmi vydařené, cestování s přáteli. A proto pokud se vám v životě naskytne podobná příležitost, neváhejte a dejte tomu šanci, protože i přes veškeré komplikace, kterým se pravděpodobně nevyhnete (i nás jich pár zastihlo), vám taková zkušenost dá hodně (snad i přátel) do života. Stejně jako nám!
Alžběta
Tady je takové moje shrnutí o naší cestě a pobytu v Irsku. Zaprvé musím podotknout, že mezi námi a Iry se našlo až překvapivě hodně rozdílů. Za mě jedním z největších rozdílů byl celkový životní styl Irů. Rodiny, u kterých jsem a já a moji spolužáci byli, žijí spíše jednotlivě a každý si dělá věci po svém. V čem se teda všichni shodnou je cestování autem. Tam když se zeptáte, jak je něco daleko, tak vám to nepoví v kilometrech, ale za kolik minut se tam dostanete autem.
Dalším velkým rozdílem je školství. Musím tedy podotknout že jsme nebyli na škole, která by se úrovní vzdělávání dala srovnat s naším gymnáziem, přesto bych od rodilých mluvčí čekala že budou umět psát jejich vlastním jazykem bez gramatických chyb. Celkově vyučovací hodiny které jsme navštívili mě překvapily, protože studenti stejně staří jako my probírají učivo, které jsme brali asi v 7. třídě. Jinak když pominu tuto stránku, tak Irové byli velice milí. Po skončení programu pro nás měli vždy připravené nějaké další zajímavé aktivity. Např. jsme se vyrazili podívat do města Wexford nebo nás vzali na bowling. Celkově výlet do Irska byla velice zajímavá zkušenost, kterou bych každému doporučila. Nejen že si můžete najít přátele v úplně jiné zemi, také získáte určitý nadhled jak to jinde funguje a například mně to pomohlo si uvědomit, že se u nás v Česku nemáme vůbec špatně.
Adéla S.V Irsku mě zaujala krajina. Jakmile jsme přijeli, všiml jsem si, že téměř nemají lesy což mi přijde smutné, když jsem se o tom bavil s otcem hostitelské rodiny tak se mnou názor sdílel. Na druhou stranu, co také nešlo přehlédnout bylo unikátní skalnaté pobřeží kolem majáku, který jsme navštívili, nikdy jsem podobnou krajinu neviděl a na tento úkaz budu jistě vzpomínat.
Co se hostitelské rodiny týče, já mohu říct, že jsem si nemohl na nic stěžovat, rodiče i jejich tři děti k nám byli vždy milí a pohostinní. Po večerech jsme obvykle hráli nějaké deskové hry a přitom si povídali, nebo šli rovnou spát po nabitém programu. Co mě však na místní kultuře zarazilo bylo stravování, a to především kolik jedí fast foodu, za ten týden co, jsme v Irsku pobyli, jsem si všiml že nejběžnější přílohou k jídlu bývají hranolky a celkově jsem si moc zdravého jídla za náš pobyt nevšiml. To se projevuje i na žácích školy, na kterých je vidět, že nevedou tak zdravý životní styl jako my v Čechách. Celkově se mi v Irsku velmi líbilo a jsem rád že jsem si mohl zkusit žít ve velmi odlišné kultuře oproti naší, určitě bych to všem doporučil vyzkoušet.
Filip