Kronika
Týden Akademie věd ČR
9.11.2022Dne 3. listopadu se v Ústavu organické chemie a biochemie zúčastnili chemičtí seminárníci vybraných přednášek při příležitosti Týdne Akademie věd.
Na vlastní oči bylo možno nahlédnout do přípravy léčiv světově rozšířených, závažných nemocí, jako je Alzheimerova choroba, obezita či rakovina. Příprava takových léčiv je velmi složitá, a může trvat i přes 10 let. Například lék na Alzheimerovu chorobu by měl nakonec vzniknout z “obyčejného” cholesterolu, který je běžně dostupný na trhu. Velmi zjednodušeně by pak molekuly tohoto léku měly v mozku zabraňovat hromadění bílkovin, které Alzheimerovu chorobu způsobují. Důležitou vlastností pro fungování tohoto léku je především semipermeabilita buněčné membrány, která si “vybere” zda do mozkové buňky léčivo vpustit, či ne.
Nukleosidy jsou velmi významné v léčbě rakoviny, avšak jejich výroba je náročná a získaný produkt může být toxický. Skupina ve výzkumném ústavu přišla s metodou jednoduché syntézy bez obsahu toxických reagentů. Spočívá v syntéze glykosylací nukleobází modifikovanou ribosou a probíhá pouze ve dvou stupních.
Dále jsme se zúčastnili přednášky o DNA a dozvěděli jsme se, že v současné době lze upravit genetickou informaci krys tak, že například změní své zbarvení, čímž se následně stávají lehčí kořistí pro predátory. K tomuto efektivnímu zbavení škůdců se však prozatím nepřistupuje, jelikož upravenou genetickou informaci by potom v případě potíží bylo nemožné z přírody odstranit.
Poslední z přednášek se týkala insulinu, jehož vliv je významný nejen v metabolismu, růstu, ale i onemocněních, jako je diabetes, rakovina či neurologická onemocnění. Insulin má dvě isoformy receptorů, na které se váže a spouští růst a metabolické procesy. Výzkumná skupina Jiřího Jiráčka zjišťuje, která část hormonů a jejich receptorů je odpovědná za růst a metabolické procesy v lidském těle.
Pro zajímavost: Věděli jste, že současná vakcína Pfizer–BioNTech proti COVIDU-19 má základ v molekulách, které cílí na rakovinné nádory pomocí imunoterapie? U?ur Şahin, zakladatel BionTechu, společně s jeho týmem vyvíjí právě tyto molekuly (antigeny) a v současné fázi se jejich práce zdá být opravdu úspěšná. Znamená to tedy, že bychom se mohli v ,,blízké" budoucnosti dočkat léku proti rakovině?
Natálie Kociánová, septima
související články: týden vědy