Cesta vlakem na kurz byla velmi záživná, ale autobusem by to bylo kratší. Byli jsme fascinováni přírodními krásami okolí. Ale sprchy byly drahé a krátké.
Díky rovině nebyl problém ujet na kole více kilometrů. Na vodě jsme si užili spousty srandy - někteří jsme po absolvování více výletů na vodě zvládli sjíždět jezy i ve stoje. Někteří však ne!
Překvapila nás vysoká kvalita kuchyňských produktů. I přesto, že zásob bylo dost, pod M....ovým dohledem se rychle tenčily.
Zvlášť v Rakousku to bylo fajn (zmrzlina a Danův sacharozový doping :cD ). Na mytí byla řeka občas pěkně studená, ale byla sranda pozorovat své (ne)otužilé spolužáky, zvláště když se K... snažil umýt si vlasy.
V kiosku točili dobrou Kofolu (a v pivovaru pivo).
Ze začátku bylo trošku hnusně, ale vždycky se pak počasí vylepšilo a pak byl pařák, ale super .c)
I přes počáteční nedůvěru ke špinavé a studené vodě v řece, dotěným, otravným a stále se množícím komárům a nejistému výsledku našeho kulinářského umění dopadl týdenní pobyt na Majdaleně lépe, než jsme čekali. Ochutnali jsme krásy zdejšího prostředí (hlavně pizza v Třeboni krom jiného...) na vlastní kůži jsme vyzkoušeli hloubku řeky Lužnice a naučili se spoustu nového (ikdyž to skončilo bolavým pozadím :-P).
Cesta domů byla strastiplná, utekla však rychle a po únavném dni jsme se všichni těšili do našich měkkých postelí. Týden uplynul rychle a my se znovu vracíme do toho našeho ústavu =D
P.S. Všichni se tam těšíme.
Posádka vlaku na Dobříš, 8. června 2007, neupravováno
Ještě doplnění od probudivšího se Ř.:
Skvělý výlet, který se neobešel bez drobných problémů (např. komáři, ale ti jsou všude), ale zato byl super organizovaný, viz profesorský doprovod, a také celkem slušný kolektiv (ikdyž, pravda, ponorka se u někoho projevuje téměř okamžitě). Výlety na kole byly krásné, na vodě taky. Jel jsem rád a rád bych si to zopakoval.