Kronika
Poznávací zájezd do Paříže, 30. dubna – 4. května 2009
12.5.2009
Zatímco většina studentů a profesorů během prodlouženého víkendu relaxovala a odpočívala, našlo se několik jedinců, kteří využili volné dny k prozkoumání nejlidnatější metropole EU - Paříže. Ve večerních hodinách, dne 30. dubna 2009, se před sportovní halou v Dobříši sešla skupina studentů (1. ročník, 2. ročník a kvarta), profesorů a dalších dospělých, kteří následně všichni společně vyrazili na noční cestu autobusem do Francie, k řece Seině.
V pátek, 1. května, kolem 7 hodin ráno, jsme se probudili kdesi na předměstí Paříže. Po shlédnutí průvodního filmu, jenž nás měl informovat o všem, co patří k řádné turistické procházce po velkoměstě, jsme se konečně mohli vydat na pohlídku. Začali jsme obdivováním Eiffelovy věže, která se z čista jasna objevila přímo před námi. Po čekání v téměř hodinové frontě jsme se dostali do výtahu, který nás vyvezl až na vrch věže, odkud se nám naskytl nezapomenutelný pohled na celé město z výšky necelých 280 metrů. Pokračovali jsme parkem Champs de Mars a odtud k Invalidovně. Přešli jsme most Alexandra III. a došli až na Náměstí svornosti. Následoval krátký rozchod v Jardin des Tuileries a obdivování Malého vítězného oblouku. Pod pražícím sluncem jsme dopochodovali až před Louvre. Muzeum jsme obešli, přičemž si někteří z nás ochladili ruce vodou z bazénků, obklopujících skleněnou pyramidu. Stanuli jsme také před impozantní katedrálou Notre-Dame, která působí skutečně velkolepým dojmem. Závěrem pátečního programu byla vyhlídková plavba lodí po Seině. Kromě racků jsme viděli nespočet krásných výjevů, které lze spatřit snad jen v Paříži. Po plavbě nás autobus konečně dovezl do hotelu F1. V hotelu bylo sice těsněji, ale čisto, takže noc snad přečkali všichni bez větších problémů.
V sobotu ráno nás čekala příjemná snídaně a následný pěší výlet do nedalekého opatství Saint-Denis. Po návratu do hotelu se někteří zmrzlí jedinci (ráno byla na krátké rukávy opravdu zima) převlékli a autobus nás odvezl do supermoderní čtvrti La Défense. Na každého působily mrakodrapy jinak. Některé to uchvátilo, jiní zas dávají přednost historickým stavbám. Poté jsme se opět ocitli v centru. Prošli jsme si část města, prohlédli si Sainte-Capelle a vydali jsme se do Louvru (to už začínalo být opět horko). Muzeum jsme si prošli po skupinkách. Bylo tu k vidění několik opravdu vzácných a zajímavých a proslavených kousků. K večeru byla na programu procházka po Montmarteru. Vyšplhat se až k bazilice Sacré Coeur dá sice pěknou práci, ale pohled odtud na město je opět okouzlující.
Po nedělní snídani už musel mít každý zabaleno. Naložený autobus nás odvezl na poslední procházku Paříží. Začali jsme muzeem d´Orsay. V prostorách bývalého nádraží se nachází ohromné množství přenádherných soch a obrazů. Sbírka impresionistů je jedinečná (Degas, Monet, van Gogh...). Po poledni jsme přešli do Rodinova muzea, kde byly vystavené četné ukázky jeho moderní sochařské činnosti. Odtud se vydal každý vlastní cestou až na Náměstí svornosti. Nejčastější trasa vedla patrně přes slavnou Champs-Elysée ?" dlouhý bulvár, spojující Velký vítězný oblouz a Náměstí svornosti. Právě na tomto náměstí jsme se setkali s autobusem, který byl připraven nás odvézt zpátky do Srdce Evropy. Až při vyjíždění z města jsme si pořádně uvědomili, jak je Paříž úchvatná, smyslná a kouzelná.
V pondělí ráno autobus dorazil před sportovní halu. Přestože v Paříži nespadla ani kapka vody, v půl osmé na Dobříši pršelo. I přes nepěkné uvítací počasí však zůstavá faktem, že doma je doma.
Anita Andelová (Kvarta)