Dne 27. ledna 2015 proběhla u nás na Gymnáziu Karla Čapka v Dobříši beseda o HIV onemocnění a o nemoci AIDS. Do besedy se zapojila třída 1. ročník a získali jsme ji zdarma za to, že jsme se již na podzim účastnili sbírky Červená stužka a v ulicích města, ve škole a na dalších místech prodali 200ks stužek. Vydělané peníze šly na podporu České společnosti AIDS pomoc, s.z., která je využívá na preventivní a osvětové akce a také pomoc nemocným.
Na besedu přijel Martin Hornych, který sám je HIV pozitivní a již řadu let pracuje jako lektor prevence HIV/AIDS. Nejprve se představil a pak nám začal vypravovat otevřeně o svých pocitech a zkušenostech ze svého života. Jeho příběh s nemocí začal, když se v roce 2002 nakazil nejspíš od svého bratra, se kterým brali drogy. Brzy poté bratr zemřel a pan Hornych nastoupil protidrogovou léčbu a léčbu HIV. Od roku 2003 abstinuje a přibližně v té době začal působit v České společnosti AIDS pomoc, z. s. jako lektor a o pár let později začal pracovat v Domě světla, kde provádí poradenství HIV/AIDS. Jeho zážitky z vlastního života nebo i z poradenské praxe byly občas dosti drsné a někdy i „humorné“, ale hlavně velice poučné. Myslím si, že nikdo z nás si neuvědomoval, kolik lidí je v ČR nakažených virem HIV (celkem HIV+ 2354 lidí z toho M 1973 (83,8 %) Ž 381 (16,2 %)) nebo dokonce kolik lidí na nemoc AIDS zemřelo (celkem ve stádiu AIDS bylo 426 lidí, z nichž 316 již zemřelo, v loňském roce 13 úmrtí). Při besedě bylo také poukázáno na to, že ačkoli je v dnešní době lepší zdravotnictví než dříve, tak se dá tato nemoc pouze léčit, nikoli se z ní úplně vyléčit. Dozvěděli jsme se i spoustu dalších zajímavých věcí o této nemoci a také statistik (např. loni bylo 232 nově identifikovaných HIV nakažených lidí – 209 mužů a 23 žen; asi 70% se nakazilo při homosexuálním styku, který je dlouhodobě nejčastější příčinou přenosu; v roce 2014 se narodilo 1 HIV pozitivní dítě, což je výjimečné, HIV pozitivní matky většinou porodí zdravé dítě, loni se narodilo 10 zdravých dětí nemocným matkám).
V průběhu i na konci besedy jsme se mohli ptát, co nás k danému tématu zajímalo. Kdykoli se pana Hornycha někdo na něco zeptal, tak velice dobře zareagoval a zkušeně odpovídal. Opravdu ohromující je, že ačkoli je sám nakažený, tak pomáhá lidem, kteří se touto nemocí nakazili, a také dělá tyto besedy, aby informoval a varoval ostatní.
V rámci besedy pak nechyběl krátký film a prezentace, která nás měla upozornit, jaká nebezpečí nám mohou hrozit, kde naopak nebezpečí nehrozí, ale hlavně že nemáme zapomínat na prevenci – zodpovědný partnerský život a vyvarování se drogám.
Tato beseda se nám velice líbila a myslíme, že pro nás byla velikým přínosem.
Eliška Bumbová a Jiří Havlík, 1. ročník